Dříve supertajný vojenský radar Duga není zdaleka tak známý jako tragickou historií opředená jaderná elektrárna Černobyl, u níž gigantická konstrukce stojí. Sověti do monstrózní stavby investovali sedm miliard rublů, tedy dvojnásobek toho, co stála samotná elektrárna. Duga přesto nikdy nepřešla do bojového režimu, tedy neposílala žádná data. Podívejte se, jak ji na místě zachytil dron E15.
„Oko Moskvy“ či „Ruský datel“, jak se bývalému radaru přezdívá, stojí uvnitř uzavřené zóny jaderné elektrárny, která v roce 1986 zažila nejhorší katastrofu v historii energetiky. Ať už vyvolá Duga pozitivní či negativní emoce, dojem zanechá díky své monstrózní konstrukci intenzivní (měří přes 140 metrů na výšku a půl kilometru na délku).
Duga měla fungovat jako špionážní zařízení včasné výstrahy, které mělo varovat před vypálením mezikontinentálních raket směrem k Sovětskému svazu. Nikdy však nevstoupila do bojového režimu, její provoz byl navíc značně problematický.
Celá ocelová konstrukce váží podle nejnovějších odhadů vědců přibližně 13 tisíc tun. Ukrajinci zvažovali, že by Dugu poslali k zemi, pád takového kolosu by ovšem způsobil značné otřesy půdy, které by mohly poškodit nedaleký sarkofág reaktoru 4, a tím způsobit opětovné zamoření oblasti radioaktivním spadem. Proto nebyl radar doposud zlikvidován, ukrajinské úřady s řešením nespěchají.
U jaderné elektrárny byla konstrukce vystavěna kvůli své extrémní spotřebě energie – na provoz Dugy bylo potřeba až 30 procent energie, kterou Černobyl vyprodukoval. Výkon radaru dosahoval až deseti megawattů.
Dugu obklopuje hustý les, který Sověti úmyslně vysázeli proto, aby co nejvíce zakrýval radar.
Po tragédii černobylské elektrárny byl provoz Dugy ukončen, nejdražší systémy Sověti vyvezli mimo ohroženou oblast.
*Natáčení proběhlo po obdržení povolení od místních úřadů k létání a natáčení s tímto typem dronu v dané lokalitě.
